První dny na vysoké

1. listopadu 2016 v 19:14 | Sončííí |  Ze života vysoké-školačky

První dny na vysoké

Před odjezdem...
"Bojím se! Moc se bojím!", tak nějak nevím, co mě čeká a i když mi hodně kamarádů/spolužáků ze střední/z ČZU říká, že to je nuda a hodně věcí se opakuje ze střední... I tak se bojím... Bojím se cesty do školy, profesorů a toho, že něco nebudu umět a znát.. Bojím se celého vysokoškolského systému i toho, že něco podělám, nebudu se schopná dokopat k učení atp... Občas si říkám, jestli na to vůbec mám... Ani nevím, jestli jsem se takto (ne)těšila na střední... ale tam to bylo jiné... tam mě po týdnu školy čekal týden v Norsku.. už jen to je motivace do tý školy chtít.. :D

První chvíle na vysoké...
Čekal mě úvod do studia.. Po hodinové cestě v autě, kdy mi bylo tak špatně, že jsem myslela, že to vzdám a na celou vejšku se vykašlu a skončím někde ve fabrice, jsem stála před budou SIC (info centrum) a celá rozklepaná jsem šla dovnitř, abych zjistila, kam mám vůbec jít... Nervozní jsem vešla dovnitř a nechala se davem zatáhnout dovnitř, kde se mě jedna paní zeptala, zda je tam dobře na úvod do studia... Byla ve srovnání se mnou neuvěřitelně klidná.. tak nějak jsem se jí chytla a povídání s ní mě uklidnilo.. Aula se plnila a já se ani nestihla rozloučit s tátou, což mi v tu chvilku přišlo líto.. Jako kdybych v Praze místo tří dnů měla trávit 3 roky...

Během úvodu do studia ze mě opadne veškerá nervozita.. Dokonce jsem si dala cíl červený diplom (ale to se mi po první přednášce začne zdát nereálné... budu ráda, když to dodělám.. :D ). Po skončení této "přednášky" mě vyzvedává strejda.. a jdeme na jídlo... Na výbornou čínu v Palladiu.. Pak do Starbucksu na kafe a poté se procházíme po noční Praze (Kájův Most, Víťova katedrála, brána z prachu.. apod..) a domů se vracíme krátce před půl jedenáctou..

První den vysokoškoláčky...
Milovaný strýček mě odváží do školy.. Po cestě se stavíme ve Starbucksu a dáváme si kafe s sebou.. Posluchárnu nehledám dlouho.. Je to tam, kde byl zápis do studia, takže jsem šla jisto jistě na místo první přednášky.. První přednáška začala dokonale.. Dokonalejší už to snad být nebylo.. ale nikdy nic není tak růžové.. v případě mé školy.. zelené, jak se na první pohled může zdát... Přesněji.. pan docent dorazil do třídy a během prvních 5 minut nám vykouzlil úsměv na tváři větou: "Všichni máte zápočet!!!" .. "Oooh!", všichni si radostně vzdychli... Jenže! Když jsme viděli množství chemie a všeho, co se objeví v testu... O můj Bože!! Mám co dělat! :D Když to řeknu takhle.. není to nic, co bych slyšela poprvé a vlastně hodně věcí lze logicky vyvodit.. až na ty rovnice.. těm člověk prostě rozumět musí.. nebo to alespoň umět zpaměti.. Jen prostě... ty otázky v tom testu jsou psaný složitě.. :D

Po přednášce jsem šla nějak s davem, který stejně jako já hledal jídlo.. Volala jsem mamce a vyprávěla jí své první dojmy a pocity.. Po telefonátu jsem se chytla party ženských, které stejně jako já hledaly nějaké jídlo.. Nakonec jsme si užili prima chvilky a já si nepřipadala tak sama.. Dokonce se mi na škole začínalo líbit...

Další přednáška "Úvod do myslivosti" už byl odpočinek... V podstatě všechno z toho znám, takže bych to měla zvládnout i bez většího připravování..

Po škole mě čekala moje první cesta ke strejdovi, kdy jsem měla jet sama.. autobusem.. metrem... tramvají.. Strach byl zbytečný.. zvládla jsem to.. Horší bylo, že byla tma a tak nějak najít kde strejda bydlí bylo fajn, když tam bylo snad milion novostaveb na chlup stejných... Jako v Anglii vážení! :D Jako v Anglii :D

Druhý den vysokoškoláčky...
V neděli mě čekala pouze jedna přednáška -> "Zoologie lesnická I.", kde jsme probírali bezobratlé.. Výhodou je, že jsem maturovala z biologie, takže si to můžu jenom zopakovat a doufat, že v tý hlavě něco zůstalo.. Doufám, že ano!
Trošku mě rozhodilo, že živočichy musíme znát latinsky, ale je to vysoká... Co se dalo čekat... cca 170 druhů poznat a pojmenovat.. No jo no...

Po škole mě vyzvedli rodiče, šli jsme se projít po kampusu a poté jsme se strejdou vydali na running sushi.. Mamka se musela smát.. Se strejdou jsme se začali futrovat a na stole se během pár minut vytvořily věže talířků.. Strejda mi doporučoval a podával a já ochutnávala.. Takhle to šlo nějakých 30 minut.. Pak jsme oba byly tak přecpaní.. že jsme to do sebe ládovali ze dvou důvodů... 1) Chci to ochutnat ... 2) To je tak dobrý, že si to prostě musím dát! :D
Ani nevím, jestli jsem si víc užila to jídlo, nebo tu srandu, co se kolem toho obehrávala... Vlastně.. čím déle jsem v té Praze byla... tím lépe mi tam bylo.. :)

Ale jsem ráda, že už budu doma... Budou to krušné 3 roky...

Mějte se famfárově.. Brzy na čitelnou! :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jsi student

základky 25% (1)
střední 50% (2)
vysoké 0% (0)
už nestuduju 25% (1)

Komentáře

1 Leník Leník | Web | 6. listopadu 2016 v 15:14 | Reagovat

Teda, Soni. Úplně mi naháníš strach a vůbec se netěším na vysokou :D...

Budu ti moc držet palce a těším se na další článek :)!

2 Sonča Sonča | E-mail | Web | 22. listopadu 2016 v 18:03 | Reagovat

[1]: Šmarja neboj! :D Ty půjdeš na denní.. budeš prosperovat a na promoci ti budu/vám budu... gratulovat k červenýmu diplomu! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama